Měření magnetických vlastností

Měření kompletních parametrů

Hlavní magnetické parametry permanentních magnetů jsou tzv. intrinzické (tzn. vnitřní). Znamená to, že se neprojevují navenek samy o sobě, jako např. teplota nebo hmotnost, ale musí být měřeny v určitém systému. Změny tohoto systému vlivem měřeného magnetu pak odpovídají jeho magnetickým parametrům. Obdobně se měří např. elektrický odpor. Měření magnetických vlastností však vyžaduje nepoměrně složitější aparaturu. Pro měření kompletní charakteristiky se používá tzv. hysterezigraf.

V principu jde o elektromagnetický obvod se vzduchovou mezerou, do kterého se vkládá měřený magnet. Řídící počítač mění plynule proud cívkou elektromagnetu a zároveň měří intenzitu magnetického pole H a magnetickou indukci v měřeném magnetu B. Ze zaznamenaného průběhu B vs H se získá hysterezní křivka, ze které se odečtou význačné body – koercivita, remanence a maximální součin – viz kapitola Pojmy v magnetismu.

Hysterezní křivky se mohou měřit za různých teplot. Tím lze získat informaci o teplotním chování magnetu. Více viz norma IEC 404-5(1982) Magnetic Material Part 5: Test measure for hard magnet (permanent magnet) material properties.

Měření poměrných veličin

Přesto lze zjisti o kvalitě magnetu poměrně relevantní údaje jednoduššími metodami. Jedná se o měření povrchové magnetické indukce teslametrem a magnetického toku Webermetrem. V prvním případě se většinou jedná o měření Hallovou sondou, ve druhém případě se používá měřicí cívka, kterou magnet prochází. Důležitou podmínkou správnosti těchto měření je porovnání s etalonem shodného typu a rozměru magnetu, u kterého jsou známy základní charakteristiky, změřené hysterezigrafem.